OHLÉDNUTÍ ZA SEZONOU 2012
Před pár dny jsme odjeli poslední závod sedmé sezony RC CIKCAK rally. Ještě nás čeká koncem roku závěrečná akce, kde se s touto sezonou rozloučíme a nejlepší závodníci budou oceněni za své výkony. Nyní se chci ohlédnout v několika odstavcích za uplynulou sezonou.
TRATĚ NA KTERÝCH JSME JEZDILI ( a také nejezdili )
Již úvod letošní sezony přinesl poměrně nepříjemné informace. Naše nejčastěji využívaná lokalita na Skalách u Výkupu palet, kde se jezdilo na asfaltu s převýšením, tedy místo, které se líbilo většině účastníkům, změnilo v loňském roce majitele. Asfaltová plocha se začala využívat jako skladovací plocha, i jako parkoviště pro náklaďáky a přestože majitel souhlasil, že tam jezdit můžeme, tak bychom mohli postavit pouze jednu trať. S těžkým srdcem jsme tuto oblíbenou lokalitu letos do seriálu nezařadili a jak se situace vyvine v budoucnu uvidíme. Další ránou pro naše jistoty byla nemožnost využít asfaltové parkoviště u ZPS Malenovice, což byla rovněž velmi specifická plocha. V Malenovicích probíhá stavba silnice a cyklostezky a tak se místo naší závodní dráhy plocha používá k parkování stavební techniky a materiálu. Aby nebylo špatných zpráv málo, tak i další jistota se sesypala po informaci, že dlážděnou plochu v areálu firmy OKNA SCHÜCO nelze rovněž využít, protože je zastavěná. Nikoho snad nepřekvapí, když provozovatel Garáží ve Zlíně, kde se uchylujeme v případě nepřízně počasí prohlásil, že do projednání tam také jezdit nemůžeme... další informace, že u TOYOTY v Loukách, kde jsme měli v loňském roce povolení jezdit se vyměnil ředitel byla jen třešničkou na dortu těchto "Jobových zvěstí" Tolik tedy k úvodu sezony, kdy se nám pět nejvyužívanějších lokalit vypařilo a ocitli jsme se v situaci, že snad nebude kde jezdit...
Že nakonec vše dopadlo dobře všichni víte a kromě určitých improvizací ve stávajících lokalitách, se nám podařilo najít i nové, zajímavé místa, kde můžeme autíčka prohánět. Díky vstřícnosti majitelů a provozovatelů pozemků a taky díky vám, že jste dokázali (většinou) udržet pořádek máme možnost tyto plochy znovu využít. Jen bych chtěl poprosit, zda by jste si po sobě vždy nepořádek uklidili, protože na posledním závodě tomu tak nebylo a kdybychom neposbírali půl igelitky odpadků, tak příště nebudeme mít kde jezdit. Kladné vztahy se dlouho a obtížně budují, ale dají se nějakou zbytečnou hloupostí rychle ztratit.. Pokud nějaký majitel na svém pozemku najde poházené nedopalky, zmuchlané plechovky, PET láhve, nebo papírky, tak si nebude komplikovat život a navždy nás z lokality vykáže.
Na jakých tratích jsme letos jezdili ?
- TOYOTA Louky - Kombinace pěkného asfaltu a dlažby před areálem Autosalonu
- DEKTRADE Zlín, Příluky - Nový čistý asfalt na parkovišti před firmou ohraničený betonovými patníky
- Dráha RC Zlín v Otrokovicích - Krásná asfaltová plocha pro RC modely
- Sportovní areál Březnice - Dlažba na parkovišti před sportovním areálem, kombinovaná s kouskem asfaltu
- SKATEPARK Napajedla - Asfalt a dřevěné překážky
- OKNA SCHÜCO - Litý a hodně uskákaný asfalt s převýšením, kde každý kousek tratě má jinou přilnavost
- Garáže ve Zlíně - Betonová plocha, kde to klouže jen na prachu, jinak neuvěřitelná přilnavost
- Hřiště u Sokolovny v Želechovicích - Drsnější asfalt s kamínky na velkém hřišti
Každá z těchto lokalit má úplně jiné podmínky a klade na závodníky a jejich techniku různé nároky. Budu rád, když mi do mailu napíšete své postřehy ze všech míst, kde jsme jezdili. Na základě vašich postřehů můžeme udělat žebříček oblíbenosti (nebo neoblíbenosti).
ZÁVODNÍCI
V letošním roce se na tratích objevilo celkem 41 soutěžících. Nejvíce (24) startovalo na posledním závodě (kde jsme měli největší smůlu na počasí a zažili největší zimu) a nejméně (14) na šestém závodě (kde naopak panovaly rekordně vysoké teploty okolo 36stupňů).
Na závodech se objevilo deset nových tváří, z toho osm startovalo opakovaně a pravděpodobně je uvidíme i v příštím ročníku.
Startovní pole oživila první dívka na našich tratích Lucka Lysáková, která obsadila celkové třicáté místo a když na posledním závodě dokázala porazit v přímém souboji pět mužských soupeřů, tak jasně ukázala, že rozhodně není jen do počtu.
Počet započítávaných závodů do celkového pořadí byl letos deset a odjet tento počet se podařilo celkem 12-ti závodníkům.
Nejnovější tváří na našich závodech se stal Ondřej Dočkal a je to v pořadí 99 závodník, který odstartoval na našich tratích. V příštím roce tak zřejmě přivítáme jubilejního stého závodníka. Kdo jím bude?
Celkem devět jezdců dokázalo překonat hranici 100 bodů za sezonu, Petr Šíma dosáhnul "jen" 99 bodů a má tak motivaci pro příští ročníky.
JUNIORSKÁ KATEGORIE
Tato kategorie letos nabídla velmi vyrovnané a dramatické souboje a o umístění na stupních vítězů se rozhodovalo až do poslední rychlostní zkoušky.
Poslední sezonu jel jako junior Michal Kopytko a rozloučil se skvělou bilancí 12 vítězství ze 12-ti závodů. Michal jako jediný v dosavadní sedmileté historii dokázal v této kategorii zvítězit a jako jediný junior v historii se dokázal letos prosadit i v celkovém pořadí CIKCAK rally, když skončil na krásném třetím místě.
S velkými ambicemi vstupoval do sezony Tomáš Kovařík, ale série technických poruch jej v úvodu sezony doslova zdecimovala. Když k tomu přidal i zdravotní potíže a psychické rozpoložení na bodu mrazu, tak bylo otázkou, zda vůbec dokáže dosáhnout na přední příčky. Naštěstí pro něj Tomáš zabojoval a dokázal získat krásnou druhou příčku, stejně jako v loňském ročníku.
O třetí místo se odehrával velmi vyrovnaný souboj, viz. komentář k poslednímu závodu letošní sezony. Přestože nakonec šťastně třetí příčku vybojoval Radko Černohous junior, tak musíme uznat, že stejně skvělé výkony podával i Filip Kopecký. Radko má jednu sezonu praxe navíc a jeho zkušenosti společně s perfektní podporou rodinného týmu byly jedním z rozhodujících aspektů zvládnutí závěru sezony. Filip nemá tak pevné zázemí a občas experimentuje s nastavením autíčka, což mu snad pomůže do příštích sezon.
Díky několika vynechaným závodům se dostal ze hry o lepší umístění dravě jedoucí Vítek Kutal. Pokud pojede příští rok, měl by patřit k hlavním favoritům.
Většina juniorů dokázala své výkony během sezony neustále zlepšovat a bude zajímavé sledovat, jak si povedou příští rok. Křeslo krále se uvolnilo a na stupně vítězů mohou dosáhnout nejen výše uvedení mladí jezdci. I ostatní naznačují, že se s nimi musí počítat. Ke stávajícím členům se možná přidají i další nadějní závodníci a závodnice.
TÝMOVÉ SOUPEŘENÍ
Do týmového soupeření se zapojilo celkem 24 týmů, ale účast některých byla jen ojedinělá, tak se v celkovém pořadí neprosadili.
Na začátku sezony ohlásil návrat na tratě jeden z nejslavnějších týmů Hufnágl Motorsport. Tím pádem bylo jasno, že tento tým bude patřit k hlavním favoritům soutěže. Složení týmu, kde byli dva nejúspěšnější jezdci naší historie Miroslav Zikmund a Vlastimil Handl, k nim skvělý Honza Matyáš slibovalo jen to nejlepší. Vystoupení těchto jezdců se smrsklo jen na pět startů, v nichž se navíc potýkali s neuvěřitelnými technickými problémy. Jejich výsledná bilance je konečné desáté místo mezi týmy a pouze dvakrát nakoukli do první desítky nejrychlejších jezdců v závodě. Doufejme, že toto zklamání je již minulostí a příští rok bude vše úplně jinak.. (Mira dokončil studium a dokonce zakoupil novou baterku do autíčka)
Dalším slavným týmem, který mohl zasáhnout do bojů o nejvyšší příčku je Samohýl Motor Zlín, ale týmoví spolujezdci nechali Tomáše Lysáka v šampionátu opuštěného a Lucka teprve sbírá zkušenosti, čili i vystoupení tohoto týmu zcela nenaplnilo očekávání. Konečné třetí místo je sice hezké, ale ... Věříme, že v příští sezony se situace změní a stanou se hlavním favoritem na týmové vítězství.
Velmi dobře je zorganizován rodinný tým RCF. Konečné čtvrté místo a ukázkový závěr sezony naznačují, že patří ke špičkovým týmům a pokud budou pokračovat v nastoleném trendu, pak můžeme očekávat jejich další vzestup.
Vyrovnaným soupeřem týmu RCF byl Monster Energy Team, za který jezdí největší šoumen Petr Šíma a rodinný klan Kutalů. Zatímco mladý talent Vítek se stal jedničkou týmu, tak Miroslav našel uplatnění jako pokusná osoba při testech. O veselou atmosféru se stará Petr, čili mají role v týmu dobře rozdělené.
FI-PA TEAM je letos nově složený tým, kde se setkává zkušenost Pavla Stehlíka a talent Filipa Kopeckého. Pavel v letošní sezoně mnoho závodů neodjel a tak svého kolegu bodově příliš nepodpořil. Šesté místo v celkovém pořadí je sice pěkným výsledkem tohoto týmu, ale určitě měli šanci na mnohem lepší umístění. V příštím roce snad Pavel absolvuje více závodů a budou atakovat vyšší příčky.
Velmi vyrovnaný souboj o vítězství v týmech letos sváděl pořadatelský RC CIKCAK s velmi zkušeným týmem SEKI - motorsport. Rozdíl na konci sezony - pouhých pět bodů v prospěch Petra se Zdeňkem přinesl již třetí prvenství v řadě pro tým SEKI - motorsport. (v minulém roce se tým jmenoval Elišky Junkové, ale složení členů bylo stejné). Gratulujeme těmto dvěma borcům k zisku týmového titulu 2010,2011 a 2012 a doufejme, že v příštím roce to budou mít s obhajobou ještě těžší než letos.
KAROSERIE
Jak již bylo před týdnem avizováno, tak reaguji i na toto téma. V historii našich závodů se doposud nikdy neřešilo kdo s čím jede a přestože jsme příznivci rally, tak se občas objevili i tzv. "placky". Nevypadají vůbec hezky a ani se většinou neví co je to za vůz. Pokusy někoho vedly k názoru, že jízda s něčím takovým může být rychlejší, než s karoserií klasickou. Nevím, zda má tento názor opodstatnění a také netuším o kolik může být placka rychlejší, protože stejně jako většina startujících bych nikdy s ničím takovým nejezdil. Jsem přesvědčený, že špičkoví jezdci dokáží vyhrávat s jakoukoliv karoserií a placku považuji spíše za psychickou berličku. Viz. suverenita Vlastimila Handla s Fordem Focus WRC v roce 2008, nebo Mira Zikmund v roce 2009 s Mitsubishi Lancer. Suverén juniorské kategorie Michal Kopytko také pilotoval ve své dosavadní kariéře pouze Subaru Impreza WRC a Citroen Xsara WRC. Letos nás dokázal s "krabicí" Suzuki Swift navíc s jednou poháněnou nápravou prohánět Petr Sekula a své jediné letošní vítězství zaznamenal s vozem Subaru Impreza WRC. Ve vyjmenovávání úspěchů jezdců bez placek by se dalo pokračovat...
Docela nešťastné prohlášení nejlepšího jezdce letošní sezony, že placka má výrazný vliv na výsledky a že špička (u nás??) tyto karoserie jezdí, mne vedla k celkem opodstatněné obavě, aby příští ročník nebyl jako "placka cup", protože většina závodníků nakoupí beztvaré placky v očekávání svého zlepšení. Jsem osobně přesvědčený, že Tomáš by sezonu vyhrál stejně suverénním způsobem i s jakoukoliv jinou karoserií a že není rozhodující karoserie, ale šikovnost závodníka. Navíc si neumím představit, jak někomu pomůže placatá karoserie třeba ve Skateparku na překážkách, na uskákaném asfaltu v Lípě, nebo na dlažbě v Březnici.
Rozhodnutí jezdit rallyové karoserie není namířeno proti nikomu, je to jen snaha zabránit vytvoření "placka cupu". Pokud budete kupovat nové karoserie, tak se podívejte na ty rallyové, kterých je velké množství. Skutečnost je taková, že našim závodům se "praví okruháři" vyhýbají, protože tratě jsou pro ně příliš zatáčkovité, uskákané a pomalé. Jezdíme rychlostní zkoušky které mají shodný start s cílem - tedy vedené do okruhu, nikoliv okruhy. Vzhledem k tomu, že plackám nevyhovují např. výše uvedené překážky a uskákané tratě (což je pro rally nejzajímavější), tak by při jejich masovějším používání závodníci vyžadovali tratě stále rovnější a rychlejší. My naopak ale zvažujeme třeba zavedení šotolinové soutěže, což je naprosto odlišný trend. Doufám, že má rozhodnutí chápete a věřím, že mnoho z vás ušetří peníze za koupi nesmyslných placek.
Ti, kteří rallyové karoserie mají, nic řešit nemusí. Ti kteří uvažují pořídit karoserii novou, tak mají jasno z čeho vybírat. Ti, kteří rallyovou karoserii nemají a finanční situace jim v následujícím roce nedovolí si pořídit karoserii novou, tak jsme ochotni jim karoserii půjčit (máme navíc 2x Subaru Impreza a 2x Citroen Xsara).