Třetí závod

                                                      SKÁLY  -  24.05.2008

   Komentář : 

  Třetí závod přivedl startující letos poprvé na asfalt a splnilo se očekávání, že nebude vůbec jednoduchý. Počasí si vybralo lepší variantu a tak z předpovědi oblačno a místy přeháňky, zůstalo jen to oblačno, jinak krásně svítilo Sluníčko.Na startu se objevilo patnáct závodníků odhodlaných překonat soupeře a také nástrahy trati. Jak byli ve své snaze úspěšní? Že je nevýhodné startovat jako první a čistit trať je známá pravda. Ale Vlastík Handl nebral toto v úvahu a hned od startu nasadil tempo, které stačilo na vítězství v první RZ. Protože následně vyhrál i všechny ostatní RZ, zvítězil v závodě s obrovským náskokem 48,3s před druhým. Jak ohodnotit jeho výkon? Ideální stopa, trefování zatáček z plné nájezdové rychlosti s přesností téměř na milimetry. Vlastík jezdil rychlé i pomalé úseky trati s takovým přehledem, že byla radost se na jeho jízdu dívat. S výše uvedeným odstupem za ním dokončil závod Mira Zikmund, který stále nemá opravený svůj závodní motor a je vidět, že náhradní motor vůbec neodpovídá jeho stylu jízdy. Výsledkem je pak jen trauma a zajížděné časy, které Miru vůbec neuspokojují. Tentokrát se navíc přidal i defekt pneumatiky a nějaké zbytečné chyby a tak se ještě o druhou příčku musel v závěru obávat. Jako tradičně na Skalách výborně zajel Filip Červenka a v cíli mohl přemýšlet, že několik chybiček v průběhu závodu jej připravilo o možnost být lepší než třetí. I tak může být se svým výkonem hodně spokojený a jeho dravý styl jízdy byl určitě ozdobou závodu. S téměř minutovým odstupem za Filipem se v cíli objevil Pavel Kopytko, kterého konečná čtvrtá pozice potěšila, protože hned na úvodní RZ to s ním vypadalo bledě, když autíčko zřejmě po zásahu kamínkem do vypínače pokračovalo bez možnosti ovládání setrvačností dál, až opustilo závodní trať a přejelo silnici, kde jezdí auta. V tu chvíli tam naštěstí projelo jen jedno po opačné straně silnice a tak mohl šokovaný Pavel po zapnutí vypínače pokračovat v závodě a postupně se pořadím posouvat dopředu. Pátou pozici obsadil Antonín Hráček se ztrátou 30,4s na Pavla a dokázal, že je zkušeným závodníkem na všech površích. Výborně jezdil v tělocvičně na parketách, na zámecké dlažbě v Lípě, před týdnem v lese na Intercupu a teď i na rychlém asfaltu. Velký souboj o pátou příčku sváděl také Míša Kopytko, ale nakonec o 6,2s Tondovi podlehl. Míša v závěru dokázal zajet neuvěřitelně rychlé mezičasy, které by stačily s přehledem na medailové umístění. Ale důležitý je až čas v cíli a ten byl po mnoha chybách už horší. Ještě musíme objevit, co je příčinou neposlušnosti jeho serva řízení, protože hlavně tento problém jej na posledních dvou RZ vyřadil z boje o lepší umístění. S odstupem další téměř minuty dojel do cíle na pěkném sedmém místě David Šůstek, který podával po celou dobu závodu vyrovnané výkony. Určitě bylo rozumné, že tentokrát zvolil variantu klidnější jízdy a i když na soupeře před sebou nestačil, tak soupeři za ním díky problémům s technikou a chybami odpadali sami. Závody se jezdí na konečný čas a v této variantě si zaslouží pochvalu, hlavně od týmového šéfa Filipa, který Davida povolal pro tento závod do jejich "A" týmu. Půl minuty za Davidem se vlastní vinou ocitnul Pavel Stehlík, když si myslel, že mu ještě vydrží baterka a čtvrtou RZ nedokončil. Asi je lépe nemyslet, když se jede o dobré umístění, ale zase je pravda, že i taková zkušenost je dobrá pro závodníkovu budoucnost. Pavel od začátku jezdil velmi pěkně a dokázal se rychle srovnat s těžkými podmínkami na trati. Hodně smolnou premiéru s novou vysílačkou a servem zažil René Valerián. Jeho odstup na soupeře před sebou byl v cíli další půlminuty a nutno uznat, že René patřil ke smolařům závodu. V první RZ opravoval na trati svůj vůz a zajel poslední čas. Při snaze dohnat ztrátu jej zase na čtvrté RZ zastavil kamínek v útrobách autíčka a René tuto RZ nedokončil. I když v závěru ukázal fantastickým časem jaké mohly být jeho možnosti, přesto lepší, než deváté místo nevybojoval. Desátý Vladimír Karlík se hodně trápil s autíčkem a až ve dvou závěrečných  RZ-tách zajel lepší časy. Bude muset zainvestovat do techniky a koupit přední diferenciál, jinak si musí zvyknout, na koncová světla soupeřů. Po výborném výkonu z minulého závodu bylo Vladimírovo vystoupení zklamáním a nepomohly ani doutníky, kterým osvěžil okolní vzduch. ( pro mě to sice osvěžení nebylo, ale je to svým způsobem něco netradičního a určitě bych mu přál raději doutník vítězů..) . V minulém závodě jel výborně také Robin Plucis. Jak popsat jeho účinkování na Skalách..?  Jedenácté místo v cíli snad ani nezasloužil za předvedený výkon v první polovině závodu.  Ale na závěr se trošku odvázal a jezdil lépe, jinak bych právě jeho výkon označil jako propadák závodu.. Možná měl zbytečný respekt před tratí nebo jej unavila jízda vlakem? Ale jak se říká, konec dobrý, všechno dobré. A myslím, že jeho atraktivní styl jízdy potěšil hlavně diváky a získané zkušenosti příště využije. Dvanáctý v cíli Petr Zelinka dokázal jezdit neuvěřitelně vyrovnané časy po celý závod. Škoda, že v závěru nezrychlil, protože ostatní postupně zrychlovali a tak Petrovi ujížděli.

Na začátku jsem psal o patnácti závodnících, ale cíl jich spatřilo jen výše uvedených dvanáct. Pro ukroucenou poloosu odstoupil po pěti RZ jeden z favoritů Zdeňa Zikmund, ale je nutno říct, že zkoušel na svém autíčku nové možnosti a závod se pro něj díky tomu nevyvíjel příznivě. Před RZ, ve které odstoupil se dělil o páté až šesté místo s Míšou. V polovině závodu odstoupil  Radim Hříbek, kterého trápily problémy s pastorkem na motoru a ve chvíli opuštění závodu držel poslední příčku.

 Jistě si vzpomínáte na poslední komentář a na na největšího smolaře druhého závodu...?  Tak pojem největší smůla musíme trošku poopravit... Protože dokončit závod může být vlastně i tak trošku štěstí. Prolomit smůlu přijel Vlastik Vašíček a přijel připraven technicky i morálně poprat se se soupeři na trati. Sledoval oblohu a na adresu mraků komentoval, že dnes to snad zase nespadne jemu? Uklidnil jsem jej, že pokud i zaprší, tady na asfaltu už to tak neklouže jako na dlažbě. Obloha se ale vyčistila a příjemně hřálo Sluníčko. Vlastik pozorně četl předstartovní informace a během průjezdů ostatních závodníků se jen pozastavoval nad tím, proč byla zídka lemující trať označena za nebezpečnou, vždyť je to úplná pohodovka.  Měl pravdu, úplná pohoda to byla až do chvíle než odstartoval on. Poté se při průjezdu okolo zídky do ní strefil a pochopil, proč byla zmiňována právě tato pasáž....  Je smůla odstoupit ze závodu už v průběhu první RZ , navíc za krásného počasí na atraktivní trati... Přeskakující servo však pokračovat neumožnilo. Snad nezíská tento sympatický závodník komplex k našim závodům, zřejmě příště určitě bude čekat, odkud co na něj spadne...

Na závěr, po závodech si trať vyzkoušeli i začínající závodníci z blízkého okolí, ale kluci, musíte víc trénovat. Je potřeba umět správně zatáčet, neplést si levou a pravou stranu. Základem je projet trať. Tak se snažte, pěkně trénujte, učte se a snad brzy i na závodech dokážete prohánět soupeře.

Na závěr chci všem poděkovat za hladký a pohodový průběh závodu. Najezdili jsme hezkou porci minut a počasí nám taky přálo.

Místo konání příštího závodu upřesním v průběhu příštího týdne.

Pavel K.

     NEJ třetího závodu :  -  nejvíc RZ (všechny) vyhrál Vlastik Handl a zaslouženě zvítězil

                                      - největší smolař - tuto pozici s přehledem uhájil Vlastik Vašíček - nedokončil ani první RZ

                                      - největší štěstí měl Pavel Kopytko, když mu neovladatelné autíčko na cestě nic nepřejelo

                                      - nejvíc technických závad postihlo Reného Valeriána

                                      - největší počet závodníků (tři), kteří odstoupili pro závady na modelech v tříleté historii našich závodů

                                      - nejdelší průjezd jedním kolem tratě (letos) - vítěz minimálně 32s. Ostatní 33 až 45s ( v každé RZ 5 kol)

                                      - nejzajímavější je, že už tři závody nikdo netrefil fotobuňku. To je dobře, rozhoduje se na trati.

                                      - nejvíc fotek měl překvapivě Vlastik Vašíček, který pobyl na závodech necelou jednu RZ....

                                      - nejpohodlnější bylo (pro některé) zajet si na 150m vzdálenou benzinku pro občerstvení autem.