Dvanáctý závod      

                                                                                            Zlín - Garáže - 07. 10. 2012       

  Komentář : Je pondělí a začínám psát komentář k poslednímu závodu letošní sezony. Při pohledu z okna, na modrou oblohu a vzpomínku na sobotu, kdy bylo taky krásně jasno s letními teplotami, se ani nechce věřit tomu, jak vypadala včerejší neděle..  Déšť, který se spustil již v ranních hodinách rozhodnul, že se závěrečný závod nepojede u Toyoty v Loukách, ale museli jsme využít garáží ve Zlíně. Střecha nás sice ochránila před deštěm, ale neuvěřitelné ochlazení zdecimovalo většinu startovního pole a tak se nakonec odjelo jen šest RZ a závodníci se rozutekli ohřát se domů.

Sešlo se letos nejpočetnější startovní pole čítající 24 borců a také v kategorii juniorů devět startujících slibovalo zajímavé souboje. Před startem, když se stavěla časomíra prohlásil Martin Kovařík : "Každý, kdo trefí fotobuňku mi koupí čokoládu!"  Doufám, že si nějakou dobrou čokoládu sám koupil, protože nakonec to byl jen on, kdo fotobuňku trefil... Martin sváděl souboj o předposlední příčku, ale udolán šerem v garážích byl docela rád, že vůbec na autíčko viděl a tak uzavřel výsledkovou listinu. Předposlední místo doslova vybojoval Patrik Hodný, jemuž na autíčku nefungovalo téměř nic a více než polovinu závodu se buď na trati trápil, nebo z RZ odstupoval, když už mu to nejelo vůbec... Vůz s pohonem tří kol představil Petr Kostrůnek a jeho autíčko bylo i akusticky nepřehlédnutelné. Jako jeden z mála dokázal svou jízdou přehlušit hukot deště dopadajícího na střechu garáží. Jeho bojovnost byla korunována ziskem rekordních tří bodů a nutno dodat, že o lepší umístění přišel až v závěrečné RZ. Podpořit jej přijel kamarád a také bývalá přítelkyně (nyní již manželka). Tím, kdo Petrovi sebral lepší umístění až v závěrečných metrech byl Miroslav Kutal, který výborně začal, dobře skončil, ale mezi tím mu to moc nešlo. Povedený závod má za sebou také Filip Petřkovský, i on rovněž dosáhnul svého letošního nejvyššího bodového zisku a zaslouženě mu patří 20.místo v cíli. Jen těsně uhájila před zrychlujícím Filipem o pouhých 0,8s devatenácté místo jediná dívka ve startovním poli Lucka Lysáková. I když Lucka předvedla módní kreaci ala eskymák, tak málem umrzla, čili v závěru bojovala nejen s tratí, ale i se zimou. Přesto se její výkon dá označit za nejlepší, jaký na našich tratích kdy předvedla. Osmnáctý Jan Tománek začal dost špatně, ale průběžně zrychloval a tak přeskakoval jednoho soupeře za druhým. Roman Švagera do garáží přišel stále ještě pod dojmem letní soboty v kraťasích. Naštěstí má vzorné rodiče, kteří jej zachránili před umrznutím a dodali potřebné ošacení. Roman tak mohl závod dokončit a po vyrovnaných výkonech obsadil hezkou 17 příčku. Petr Zelinka si připsal i díky svým zkušenostem nejlepší bodový příděl v posledních třech letech. Moc povedený závod neměl Jiří Petřkovský. První polovina mu vyšla, ale pak se jen propadal pořadím až skončil na 15.příčce. Před ním se umístil Pavel Fajgar, který měl tu smůlu, že jel právě ve chvíli, kdy venku zuřila největší průtrž a bylo nejen málo vidět, ale slyšet už vůbec nic. Soustředit se na jízdu nebylo vůbec jednoduché. V letošní sezoně si oblíbil 13.příčku Petr Šíma a v posledních závodech ji obsadil třikrát po sobě. Celkově letos počtvrté. Petr průběžně autíčko neustále ladil a nastavoval, ale lepší umístění mu uteklo jen o 0,8s. Při své premiéře na našich závodech mnoho štěstí neměl Ondřej Dočkal. Snad jen ta těsné vítězství nad Petrem bylo světlým okamžikem zataženého dne. Ještě před startem Ondrovi prasknul zadní řemínek a tak celý závod absolvoval s předním náhonem. Naštěstí beton tolik neklouže a ztráta nebyla tím pádem výraznější, ale i tak je škoda, že se tento atraktivní závodník nemohl ukázat v plné "formě".  Přesto ukázal, že s autíčkem umí a uvidíme, zda se objeví v budoucnu i na jiných tratích.

Pokračuji v komentáři novým odstavcem, protože se dostáváme k účastníkům juniorského šampionátu, kteří bojovali o umístění na stupních vítězů tohoto šampionátu. Bylo jasné, že o třetí a čtvrté místo svedou souboj Filip Kopecký a Radko Černohous junior. Po první RZ byl rozdíl mezi těmito jezdci 0,5s ve prospěch Radka. Když byl Radko s velkým rozdílem rychlejší i na druhé a třetí RZ, vypadalo vše na jeho jasnou převahu. Zbývající tři RZ však vyhrál Filip a dokázal vyrovnat poměr vyhraných RZ mezi těmito jezdci na 3:3.  Výsledný čas měl ale celkově lepší Radko a tak se umístil na desátém místě v tomto závodě a v šampionátu juniorů mu patří třetí místo. I když mají s Filipem stejný počet bodů, Radko má k dobru lepší umístění. Nutno říct, že oba mladí závodníci předváděli celou sezonu fantastické výkony a díky nim byla letošní juniorská sezona nejdramatičtější v historii. To, že na závodě, kde startovalo 24 závodníků obsadili 10. a 11.místo ukazuje jasně, s jakým nasazením do toho šli...

Tomáš Kovařík potřeboval k zisku druhé příčky v juniorech jen závod dokončit, což se mu povedlo, ale málokdo asi postřehl, co se během závodu odehrálo. Pokud bychom vyhlašovali osobnost závodu, pak by tato volba padla právě na Tomáše, protože ve chvíli, kdy se pohyboval na sedmé příčce se mu udělalo velmi zle a poslední šestou RZ absolvoval s velkými zdravotními potížemi. O Tomášovi je známo, že je velký bojovník a tentokrát se předvedl jako velký hrdina, když RZ dokončil a v cíli byl klasifikovaný jako celkově devátý. Vítek Kutal dokončil jako osmý, 1,9s před Tomem a potvrdil, že patří stabilně k rychlým závodníkům. Škoda, že vynechal část sezony, protože mohl také zasáhnout do bojů o přední příčky v juniorské kategorii. Sedmý Radim Hříbek o svém pořadí rozhodnul až v závěrečné RZ a rozdíl 2,4s v cíli před Vítkem byl minimální. Zkušený Radko Černohous měl okamžiky, kdy jezdil fantasticky, hned nato nasekal několik zbytečných chyb.. Každopádně prioritou jejich týmu byl výsledek Radka juniora, čili bylo jasné, že myšlenkami je Radko hlavně u syna a sám působil spíše jako předjezdec a testovací pilot, který pak své postřehy přenáší na důležitějšího závodníka. Pátou příčku držel od startu až do cíle Pavel Kopytko, který měl jako prioritu závod "nějak" dokončit. Motor jeho vozu se již odmítá roztočit sám od sebe, čili bylo nutno autíčko na startu roztlačit a pak jen stále udržovat v pohybu a hlavně nikde nezastavit... Čtvrté místo obsadil Zdeněk Zikmund, který závod pojal jako testování na příští sezonu a tomu odpovídalo jeho klidné tempo. Až do poloviny závodu suverénně vedl Petr Sekula, když dokázal vyhrát první, druhou i třetí RZ, pak jej zřejmě rozhodilo šero a hluk deště, tak na něj zbylo až třetí místo v cíli. Jak je v této lokalitě zvykem, jezdí tady dost dobře Michal Kopytko a po vlažném startu, kdy začínal až jako čtvrtý, toto pravidlo potvrdil a posouval se pořadím vpřed. Michal v letošní sezoně, při svém posledním startu mezi juniory dokázal ve 12-ti závodech 12x zvítězit, vyhrál tím jako doposud každoročně juniorský šampionát a v celkovém pořadí CIKCAK šampionátu mu patří krásná třetí příčka. V tomto závodě nestačil na jediného závodníka a skončil jako druhý. Nebude asi těžké uhádnout, kdo byl tím nejlepším v posledním závodě. Letošní desáté vítězství získal Tomáš Lysák a dokázal něco, co se zdá být nemožné, když získal titul se ziskem 400 bodů. Gratulujeme a uvidíme, zda se někdy najde někdo, kdo by toto dokázal zopakovat. 

Děkujeme provozovateli garáží, že nám bylo umožněno zde startovat a také všem, kteří se podíleli na zdárném průběhu a organizaci závodu. Ponaučení pro příště je, že do garáží není hloupé si vzít zimní výbavu ani v červenci (natož v říjnu), protože tam je opravdu neuvěřitelná kosa........

Pavel