Jedenáctý závod      

                                                                               Lípa - Okna SCHÜCO - 23.09. 2012       

  Komentář :  Jedenáctý závod nás zavedl letos podruhé na klouzavý uskákaný asfalt v areálu firmy OKNA SCHÜCO v Lípě. Startovní listina čítala 21 jmen. Vítaným zpestřením byl start nejúspěšnějšího jezdce naší historie Miroslava Zikmunda, který ale po dlouhé pauze nedokázal uvést svůj závodní speciál a baterky do takového stavu, aby mohl důstojně soupeřit s ostatními. Dalším, kdo se nedokázal díky problémům s technikou zapojit do soubojů na čelních pozicích byl Pavel Kopytko a tak se mohlo zdát, že pole favoritů bude tentokrát hodně úzké. Na startu chyběl totiž i druhý muž celkového pořadí Zdeněk Zikmund. Průběh závodu však ukázal, že tomu tak není, protože mezi nejlepší jezdce se postupně dotahují další jedinci. Poslední závody ukazují neustálé zlepšování Radka Černohouse a také Radima Hříbka, což oba potvrdili i v tomto závodě. Radim dokonce zaznamenal poprvé v historii třetí místo v rychlostní zkoušce a zapíše se tak do statistik. Dramatickou podívanou nabízela druhá polovina startovního pole, kde se sešlo několik jezdců, kteří nemají se závody velké zkušenosti. Rozhodnout se také mohlo v kategorii juniorů, kde před závodem situace teoreticky vypadala dost zamotaně.

 Začněme juniory, protože tato kategorie se zamotala ještě více, než kdokoliv očekával. Vše způsobilo neuvěřitelné zlepšování Radka Černohouse juniora, který se závod od závodu zrychluje a tentokrát dokázal porazit nejen Filipa Kopeckého, na kterého v úvodu sezony nestíhal, ale také Tomáše Kovaříka, což je jev nevídaný. Je sice pravda, že Tomáš byl sužován zdravotními problémy a nad jeho startem visel až do poslední chvíle otazník, ale i tak je výkon Radka těžko přehlédnutelný. Vždyť v celkovém pořadí dokázal vybojovat v takto početné konkurenci skvělou osmou příčku. Před posledním závodem platí, že kterýkoliv z trojice závodníků Tomáš, Filip a Radko může mít pohár za druhé místo, třetí místo, nebo skončit na nepopulárním čtvrtém místě.

 V celkovém pořadí závodu se letos již podeváté umístil nejvýše Tomáš Lysák. Dokázal být nejrychlejší v šesti RZ-tách a pouze v jediné jej porazil druhý v cíli Petr Sekula. Třetí místo vybojoval po dramatickém závěru Michal Kopytko, když mu celý závod nedal vydechnout čtvrtý Radko Černohous. Opět bych se jen opakoval, kdybych předpovídal týmu RCF ještě lepší pozice, než na jakých se jeho závodníci pohybují. Poslední závody ukazují jejich neustálé zlepšování a to mají stále velké rezervy. Po problémech s technikou a stíhací jízdě ze čtrnácté pozice byl za výsledné páté místo v cíli nakonec rád Pavel Kopytko, protože Radim Hříbek dokázal neustále zrychlovat a jen pár vteřin rozhodlo o jeho šestém místě. Vítek Kutal se poslední měsíce věnuje naplno závodům Intercupu, kde má nakročeno k zisku juniorského titulu a při návratu na rychlejší trať v Lípě se mu moc nedařilo. Ztratil hlavně množstvím zbytečných chyb na druhé RZ. Deváté místo obsadil Jiří Petřkovský, který se postupně a nenápadně zlepšuje. Až za dalšími juniory Tomášem Kovaříkem a Filipem Kopeckým skončil na dvanáctém místě Pavel Fajgar. Pavel nedokončil 5RZ z důvodů vybité baterky a to jej stálo asi dvě pozice. Na druhou stranu jej potěšil fakt, že při své smůle měl v cíli měl náskok 3,9s na Petra Šímu. Svůj druhý start proměnil v krásné čtrnácté místo v cíli Roman Švagera. Při pohledu na jeho jízdu je jasné, že tento jezdec má před sebou, pokud u závodění vydrží, slibnou budoucnost.. Jan Tománek toho také mnoho nenajezdil, ale závěr závodu ukázal, že i on by dokázal jezdit rychleji. Patrik Hodný jezdil méně divoce, než při své premíéře na našich tratích a i když byl po první RZ až dvacátý, tak se dokázal postupně zlepšovat a výsledné sedmnácté místo je hezký výsledek. Na poslední RZ odstartoval sice s penalizací 10s, protože opravoval autíčko, ale to nemělo na výsledné pořadí vliv. Osmnáctý Miroslav Kutal narozdíl od syna Vítka dlouho nejel žádné závody a navíc doplatil na poruchu techniky, kterou s největší pravděpodobností Vítek na 2RZ způsobil neustálým bouráním do kuželu. Když se sečetla nevyježděnost a navíc penalizace za nedokončenou RZ, tak výsledné umístění nebylo zase až tak zlé. Devatenáctý v cíli Filip Petřkovský přišel o lepší umístění na 6RZ, kde opravoval přímo na trati uchycení baterky a ztratil tak drahocenný čas. Nejvíc smutný však byl Petr Kostrůnek, který cítil šanci na životní umístění. Začal dobře, na druhé RZ na něj padla nervozita a úplně ji pokazil, ale ve třetí RZ dokázal zajet čtrnáctý čas a už plánoval, koho by mohl porazit. Hned následující RZ nedokončil z důvodu vybité baterky a opět na něj v cíli zbyla příčka předposlední před Martinem Kovaříkem, který tentokrát moc štěstí neměl a dokázal dvakrát trefit časomíru...

 Jak bylo předpovězeno, jedenáctý závod byl jedním z letošních nejtěžších a ukázalo se, jak malý rozdíl může být mezi úspěchem a neúspěchem. Příští závod pojedeme v Loukách u autosalonu Toyota, kde se střídá asfalt s dlažbou.

 Zatímco na minulém závodě Petr Šíma svým vozem za jízdy během ostrého závodu srazil vrtulník (což se podařilo i nafilmovat) , tentokrát se jejich tým rozhodl obětovat svého nejslabšího člena pro pokus o vytvoření "rekordu" přeskočení člověka závodním autem. Celou situaci, která rozhodně není pro slabší povahy, se podařilo zachytit našim kameramanem a je ji možno shlédnout na posledním videu ve fotogalerii jedenáctého závodu.

 Děkuji všem za pomoc při organizaci závodu, úklidu tratí a panu Lebánkovi za umožnění pořádání závodu v areálu firmy.

 Pavel K.